Naše blogy: ♥CuMelKaaGoldenka
Chceš být SB:♥Tu

Instagram

Listopad 2012

Klubový rekord z venkovních výher

25. listopadu 2012 v 13:19 | goldenka |  Fotky
14.11. Piráti Chomutov - PSG Zlín 1:2
Sedmá výhra v řadě na venkovních kluzištích. Nechápu to, protože doma už jsme pětkrát v řadě prohráli. První gól dával Balaštík. Piráti vyrovnali, ale ve 24.minutě skóroval Martin Hamrlík. Od té doby se skóre neměnilo a ukázalo se, že jsme opravdu dobří "betonáři", jak se o nás říká.

16.11. PSG Zlín - Sparta Praha 2:3
Šla jsem na hokej, protože jsem si řekla, že už není možné, aby jsme prohráli doma pošesté v řadě. Tak nic no. První třetinu jsme dvěma slepenými góly prohráli 2:0. Ve druhé třetině jsme prohrávali už o tři branky. Hlavně rozhodčí nepískali, tak jak by se nám líbilo. Proto o sprosté chorály na Spartu nebylo nouze. Tesařík nahrávkou od Čajdy snížil a o minutu pozděj se prosadil i Jarda Balaštík. Chvilku předtím jsem říkala, že by konečně mohl dát doma góla. Celou třetí třetinu jsme Spartu drtili, měli maximálně dvě šance. Přesto jsme z tohoto tlaku žádnou bránu nedali. Hlavně brankář Neuvirth byl neskutečný, co pochytal. Šestá porážka v řadě na domácím ledě. Tak snad příště.
Největším zážitkem ze zápasu byla asi bitka Okála s Bahenským. Očko se nebojí poprat i s ohlavu větším soupeřem. A ještě ho k tomu skolit na zem! Vysloužil si ovace větší jak při gólu :D Když odjížděl do šatny, začal hecovat lidi gestem! Asi náš budoucí malý bitkař :D
Video zde: http://www.youtube.com/watch?v=yfsEE9KiLqg (nejde sem vložit)

Po zápase jsme šli počkat na hráče Sparty. Chtěli jsme podpis Michala Neuvirtha, Ivana Rachůnka. Máme navíc i Davida Kočího, poznala jsem mistra z MS 2010 Petra Gřegořka, ale ten byl s rodinou, tak jsem ho nechtěla otravovat. Také jsem chtěla Tomáše Mojžíše, ale asi mi někde proklouzl.
S Ivanem Rachůnkem. Vzala jsem si i podpis, ale až později mě napadlo, že mi mohl podepsat i dres, když hrál ve Zlíně. Tak snad příště a nebo se vrátí do Zlína.
S Michalem Neuvirthem. Dnes jsem se přesvědčila, že je opravdu talentovaný brankář.

18.11. Rytíři Kladno - PSG Zlín 1:4
První třetinu jsme vyhráli zásluhou dvou gólů Honejska. Přijde mi, že se Tonda hodně učí od svého zkušeného parťáka v útoku (od Čajánka). Ve druhé třetině Kladno snížilo a zápas se stal napínavým. Jenže zase se proti nám neprosadila žádná kladenská posila z NHL. Naopak mladý obránce Šenkeřík obehrál za bránou Plekance a nahrál Kubišovi na gól. Před koncem zápasu ještě upravil skóre hattrickem Tonda Honejsek. Jarda Jágr team se pomalu dostává do krize.

19.11. Petr Leška, Petr Zámorský a Filip Čech podepsali nové smlouvy!
Mám z toho opravdu velkou radost, protože Lešoun je můj nejoblíbenější hráč a může klidně hrát ještě 4 roky, jestli zdravý vydrží. Zámorský je mladý talentovaný obránce, kterého mám taky velmi oblíbeného. Potěší, že zůstává u nás.

20.11. PSG Zlín - Oceláři Třinec 4:2
Hoši mi udělali obrovskou radost na můj svátek. Konečně zlomili sérii domácích proher. Samozřejmě, že jsem ..NEŠLA na hokej :D Kdybych šla, tak bysme určitě prohráli. Už ve čtvrté minutě jsme vedli zásluhou kapitána Čajánka. Jenže Třinec otočil skóre dvěma góly. Už jsem se zase bála, že prohrajeme. Ale ševci se nikdy nevzdávají. Ve třetí třetině dal svůj první gól Martin Matějíček, Čajda za pár minut přidal další gól. A pak už se jen upravovalo skóre do prázdné při power play. Musím podotknout, že puk za bránou skvěle vybojoval Ondra Veselý, který předložil tutovku Čechovi do prázdné. Berani nastoupili v netradičních pro domácí led, ale v hezčích žlutých a vítězných dresech.

23.11. Mountfield České Budějovice - PSG Zlín 3:6
Ševce čeká náročná série tří zápasů během čtyř dnů. Byl vytvořen nový klubový rekord v počtu nepřetržitých výher na venkovních kluzištích! Stejný rekord se povedl jen v předchozí výlukové sezóně 04/05. Asi nám výluka svědčí, přesto že nemáme ani jednu posilu z NHL. Proti nám však stály hned 4 hvězdy z NHL. Přenos jsem si zapla o dvě minuty později a už jsme prohrávali 2:0 a Sedláček byl z brány pryč. Nepomohlo to a v páté minutě už jsme prohrávali 3:0. Většina "fandů" už vypínala přenos, protože nechtěli vidět tu ostudu. Já jsem si ale řekla, že je teprve šestá minuta, vždyť to ještě můžeme otočit.
A co se nestalo.V první třetině se ještě trefil Linhart. Ve druhé třetině přišla smršť našich gólů a třetinu jsme vyhráli 0:4. Třetí gól jsme dávali v oslabení. Dva góly dal Martin Matějíček, který se poslední dobou nějak rozjel. Přesto jsem si všimla, že ho hodně lidí nemá rádo, nevím proč. Také se prosadil Holík a my bránili dvoubrankový náskok. Dílo bylo dokonáno minutu před koncem, kdy se v přesilovce trefil Martin Hamrlík a radost měl opravdu velkou. Ševci předvedli parádní obrat z 3:0 na 3:6!! Skoro v půlce základní části Extraligy jsme na druhém místě! Dnes se budem rvát v Plzni o první místo.

A musím se podělit i o moje sportovní "úspěchy"
Minulý víkend jsme byli na týmové soutěži ve stolním tenise. V kategorii juniorek nikdo nepřijel, tak jsme soutěžili s ženami a žákyněmi. Spíše bych to nazvala s dětmi a babičkami. Malé holky jsme teda porazili (ikdyž třeba jedna hrála pingpong už 6 let, já jenom rok). Větší problém jsme měli se staršími protivnicemi. Jedna nás porazila, ale vyhráli jsme čtyřhru a druhou z týmu jsme také porazili. Vyhráli jsme diplom a krásný velký zlatý pohár. Mám z něho radost, jak malé dítě :D
A aby toho nebylo málo, každou sobotu hrajem takový okresní přebor nebo ligu nebo nevím jak to nazvat. Jsme nováčci, takže zatím jsme vždycky prohráli :D (Jsme horší, jak Liberec v Extralize :D) Naštěstí se prej nesestupuje. A proč to píšu, když už jsme hráli skoro se všema soupeřama a zatím žádná výhra? Včera jsem totiž konečně něco uhrála! :D Sice jen půl bod, ale i ten se počítá. Vyhráli jsme totiž čtyřhru a tak proto jen půlbod. Stejně jsme ale celkově zase prohráli, ikdyž si myslím, že to byl zatím nejslabší soupeř. Jednoho kluka (jo hraju s klukama a mužema, holek totiž moc není) jsem skoro porazila! Bylo to 2:2 na sety, ale poslední set jsem těsně prohrála. Pak byla ještě možnost získat bod na malém klukovi, co ještě nevyhrál ani set. Jenomže nějak se mi to nepovedlo a prohrála jsem. Tak snad příště konečně udělám nějaký bod.

Lokomotiv Jaroslavl ve Zlíně

12. listopadu 2012 v 19:17 | goldenka |  Tým
V průběhu reprezentační přestávky zavítal tým KHL Lokomotiv Jaroslavl na týdenní soustředění do Zlína. Původně měli trénovat ve Švýcarsku, ale Karel Rachůnek starší poslal vedení dopis, jestli by nemohli přijet na benefiční zápas za Karla Rachůnka. Vše dopadlo tak, že Lokomotiv u nás trénoval a zápas byla opravdu nádherná vzpomínka.
Jen něco málo chci dodat k reprezentační přestávce. Naši HOŠI poprvné vyhráli turnaj na Karjale ve Finsku. Skvěle zachytal Salák i Pavelec. Viděla jsem jen první zápas se Švédskem a to né celý, protože jsem byla na tréninku Jaroslavle. Páteční zápas se mi kryl s významnou událostí, o které chci psát a sobotní zápas mi zas přerušily závody. Takže jsem vlastně z první repre akce neměla nic.

Trénink Lokomotivu Jaroslavl 7.11.
Jediný den, kdy měl tým trénink odpoledne na ledě. No nejde ho vynechat. Když jsem šla po schodech na staďák, předběhla jsem Ondru Veselého s Hamrlíkem. Ondru bych ještě omluvila, že je pomalý, protože táhl malého synka, ale Larry ten už je fakt pomalý, jak želva na ledě i mimo něj. Na tréninku bylo..no prostě tam lidi byli. Neumím to odhadnou, kolik tak asi. Nedaleko ode mě stál trenér Zlína Rosťa Vlach. Doufám, že se pořádně díval a něco se přiučil. Dorazil i kapitán Petr Čajánek.
Nikdy jsem na žádném tréninku nebyla, takže jsem pěkně čuměla, co to tam předvádí za kombinace. Zajímavé. Takové věci by mě nikdy nenapadli. Trenér si občas všechny přivolal a začal mluvit. Škoda, že neumím rusky ani písmeno. Když však promluvil kanadský trenér anglicky, zrovna stáli na druhé straně ode mě. Z tréninku jsem odešla asi o půl hodiny dřív, abych stihla aspoň kousek zápasu Česko - Švédsko. Pak jsem zjistila, že starší dorost Zlína, co tam celou dobu okukoval, se nevyhýbal tréninku, ale až jsem odešla, zatrénovali si s mladou pětkou Jaroslavle. Hmm tak rozdvojit se opravdu neumím a taky nemám přenosnou televizi do kapsy, abych mohla všechno sledovat.

9.11. PSG Zlín - Lokomotiv Jaroslavl 1:4
Lístky jsme sehnali už před týdnem přes net, jinak bysme museli stát velkou řadu - během tří dnů vyprodáno! Sraz jsme měli už hodinu a čtvrt před začátkem utkání. Stejně už bylo u vstupu narváno. Tak jsem si šla stoupnou kousek dál, před vrátnici. Jen tak náhodou jsem si vzala sebou plakát Jardy Jágra, kdybych ho někde potkala. Budou tu i další hvězdy, takže podpisový sešit rozhodně sebou, jen mám škaredou zelenou lihovku.
A co se nestane, hned jak přijdu před vrátnici, dojede Jarda Jágr autem. Tož vytahuju plakát a asi po 10 metrech následování se mi podepsal! Sice jen JJ a né dlouhý podpis, ale aspoň něco! P.S. viděli jste video trénink Jágra? Neskutečné, pusťte si ho!

Když se dostanu do útrob stadionu, běžím do kotle chytit místa. Nevěřila jsem, že ještě budou volná, ale byli. Moje oblíbené v kotli u zábradlí, aby nožky méně bolely. Stání se naplňuje během chvilky a na rozbruslení hráčů je skoro plné. Pod stáním se připravuje choreo fanklubu. Jakmile hráči Lokomotivu vyjedou na rozbruslení, dočkají se potlesku. Hned mi bylo jasné, že toto nebude jen takové obyčejné utkání.
V 17:15 začal předzápasový program. Zlínští nastupují ve starých dresech, ve kterých hrál u nás Kája naposled. Jako moderátor byl pozván herec Martin Dejdar, protože ten má taky k hokeji blízko. Jeho připravená slova o Karlovi byla dojemná.

"Jsou lidé, kteří toho dokázali hodně, ale zapomíná se na ně po smrti brzy. Jsou ovšem i tací, na které se nezapomene nikdy. A takovým člověkem byl přesně Karel Rachůnek. Jeho dres s číslem 4 už ve Zlíně nikdy nikdo neoblékne. Karle, děkujem," řekl úvodem Dejdar.
Na zápas dorazili i Karlovi kamarádi Michal Barinka, Radim Bičánek, Radek Bonk, Roman Čechmánek, Patrik Eliáš, Martin Havlát, Jaromír Jágr, Jakub Klepiš, Marek Malík, Miroslav Okál, Tomáš Plekanec, Martin Prusek, Martin Straka, Josef Štraub, Petr Vampola, Václav Varaďa, Jakub Voráček a Tomáš Žižka, se kterým Karel nastupoval v začátcích kariéry v obranné dvojici. Primátor města Zlína Miroslav Adámek předal K. Rachůnkovi st. Cenu primátora města Zlína in memoriam pro Karla Rachůnka.
S velkým dresem Káji přijeli jeho bratři Ivan a Tomáš. Za potlesku více než 7000 lidí vystoupal dres ke stropu.
Zlínský fanklub připravil velký transparent a za minuty ticha se rozprostřel na lidmi na stání. Na slavnostní buly se postavil syn Karla pětiletý Matěj. Nemyslela jsem si, že budu brečet, ale..
Emotivní začátek mě opravdu dostal. Nebo spíše celý stadion dostal. První třetinu se moc nefandilo, spíše to bylo jen takové tleskání za každou akci ať našich nebo soupeřů. Jediný gól Zlína padl v čase 4:44 ...náhoda nebo osud?... kdy Ondra Veselý dorazil puk do brány. Ta však byla okamžitě posunuta a lidé nevěděli, jestli gól platí. Rozhodčí však hned ukázal, že ano. Jaroslavl za okamžik vyrovnala a do přestávky stihla dát další branku.
Ve druhé třetině se fandění rozjelo na plno. Mrazí mě z toho ještě teďka v zádech, kdy kotel řve Karel a stadion odpovídá Rachůnek! Vyvolávali se i další pokřiky na počest Karla. Dostali jsme další gól a v půlce zápasu jsme vystřídali brankáře, aby si i Sedlo zachytal... Hráči si také všichni zahráli. Sedlo jen co se poprvé dotkl puku ho vyhodil ven a museli jsme hrát v oslabení. Samozřejmě, že jsme dostali. Za mnou se ozvaly výkřiky, jestli se Rosťa Vlach pořádně díval, jak se hrajou přesilovky! Taky doufám, že se díval..
Do konce zápasu už branka nepadla, přesto že byli obrovské šance na obou stranách. Atmosféra se konečně pořádně rozjela. Jela se několikrát vlna a poprvé jsem viděla, kdy se snad všichni lidé zvedli. Za normálního zápasu by se to nestalo i kdyby jsme vedli 10:0. Tak líné sedící zadky máme. Zpívali jsme chorály jako Vysoký jalovéc a další. Ke konci zápasu jsme začali povzbuzovat i Jaroslavl.
Měla jsem pocit, že to strašně rychle uběhlo a celý zápas bych si ještě zopakovala. Po zápase se měli dražit dresy, ve kterých zlínští hráli. Jenže atmosféra byla taková, že hráči spontálně vyslékali dresy a začali je rozhazovat mezi diváky. Škoda, že kotel je tak daleko od ledu. I hokejky hráči Jaroslavle a Zlína rozdávali. Hráči tedy výtěžek aukce, který jde na charitu zaplatí ze svojeho.
Video, které stojí za to si pustit:
Po zápase jsme šli za stadion, kde chodili hráči Lokomotivu. Šatnu totiž měli v horním stadionu. Odchytli jsme čtyři hráče. Z toho jsem znala jen Kozlova. Povedly se jen dvě fotky. S Varlamovem je fotka rozmazaná a s tím posledním podle fotky ani nepoznám kdo to je, jak se kvalita nepovedla.
S Viktorem Kozlovem
S Dmitrijem Kulikovem
A nakonec jedna společná od Black. Můj dres Rachny - já jsem ta vlevo.

Venku se daří, doma vůbec ne + Pavelec a černoušci

5. listopadu 2012 v 20:41 | goldenka |  Fotky
26.10. Karlovy Vary - PSG Zlín 2:4
Vary vedly během tří minut už 2:0. To se jim stalo již několikrát a ve třetí třetině vždycky vyhoří. Před koncem druhé třetiny jsme snížili na 2:1. Ve třetí třetině už padla (zase) krize na Vary a my otočili góly Balaštíka a Lešky na 2:3. Čajánek pak jen upravil skóre do prázdné brány. Zlín byl vyhlášen v televizi Týmem kola.

28.10. Verva Litvínov - PSG Zlín 1:4
Na Litvínov umíme hrát. Už asi dva roky jsme s něma neprohráli. Zápas rozhodly tyčky - tedy zápas nám vyhrály tyčky. Litvínov ji trefil asi 6x. Hned na začátku utkání ji orazítkovali asi 3x. Do vedení jsme šli však my gólem Honejska. Za domácí srovnal Ručinský. My však na Litvínov umíme a góly dali Holík, Balaštík, Melenovský. Litvínov ke konci už nezvládal situaci a chtěli se prát. Yes další tři body.

2.11. Kometa Brno - PSG Zlín 3:4sn
Třetí venkovní zápas a šestá výhra v řadě na venkovních kluzištích. Venku se nám opravdu daří. Viděla jsem jen první třetinu, protože pak jsem zamířila na náš školní hokejový zápas. Naposledy jsem viděla stav 2:2. Zápas byl opravdu vyrovnaný. Nejvíc jsem ale nemohla z komentátorů na Tipsport přenosu. Opravdu takové hlášky :D První gól co dal Kubiš byl do prázdné, když Trvaj kopnul puk za bránou našemu hráči a ten přihrál Kubišovi před bránu. Komentátor popsal situaci, že Trvaj už asi přemýšlí nad tím, co bude kupovat za dárky na Vánoce a Kubiš by musel dostat infarkt, aby nedal :DD
Tonda Honejsek měl na Kometě asi hlad :D
Ten pán co nám otvírá střídačku je asi hodně otužilý. Takhle v kraťasech chodí furt. I venku. Nechápu ho.

Na další góly jsem se dívala ze záznamu. Nájezdů se jelo asi sedm sérií, nakonec rozhodl Béďa Köhler pro nás. Já se zatím bavila na školním zápase, kde se nemehla snažila "hrát hokej". Hrají studenti vs. maturanti+učitelé. Jsu ve třeťáku a hráli od nás dva spolužáci. Holky ze třídy fandili asi nejvíc ze stadionu a kluci byli fakt moc rádi :D Učitelů bylo fakt poskromno (2 jen aby se neřeklo) a maturanti to taky nezachránili. Jejich brankář sotva stál na bruslích :D Studenti tedy vyhráli 12:4. Jeden spolužák přispěl hned několika góly (tak bývalý hokejista) a druhý spolužák se strašně snažil ale nakonec jen asistence tak jako minulý rok. Dlouho po zápase ještě skákali pro nás rybičky a ledař už se asi naštval a zhasl světlo :D Paráda jít ze schodů a do schodů po tmě a najít východ ze stadionu :DD

4.11. PSG Zlín - Bílí Tygři Liberec 1:5
Tak jsem si řekla, že už tu smolnou sérii doma musíme prolomit. Kotel se přesunul, kvůli nedostatku lidí :D za bránu. Nic jsem neviděla, padala jsem ze schodů a atmosféra mě nějak neuchvátila. Půlka kotle protestovala a vrátila se do původního rožku.Pak se nefandilo ani nahoře ani dole pořádně. Příště se taky vrátím a doufám, že bubeníci taky pochopí, že to nemá cenu.
Chtěla jsem vidět, jak Pavelec dostane od nás góla. Tak aspoň něco se mi splnilo. 1:1 to vypadalo nadějně. Pak ovšem zas přišli naše neproměněné přesilovky ale soupeř svoje proměnil. Ke konci zápasu mě přišlo, že na tom stadioně fandím snad jenom já. Ostuda takhle hrát. Nakonec jsme ze srandy udělali vlnu. Ale jaksi to byla jen imaginární vlna, protože jela jen přes stání a najednou se vrátila :DD

Focení po zápase:
Po zápase jsme šli za hráčema Liberce. Nejdříve došel Chris Steward. Když jsem se s ním chtěla vyfotit foťák odmítal..tak jsem aspoň minutu stála v jeho objetí :DD Dále jsme chtěli podpis a fotku s Waynem Simmondsem. Byla jsem z něho nadšená jak hraje. Černocha jsem fakt nikdy neviděla na ledě, ale on hrál úplně álá "styl NHL". Také jsme venku potkali Petra Nědvěda. Když hraje u nás, vždycky má osobní trest. Nevím proč má furt nějaký problém, ale pískat na něho je zábava. Vzala jsem si od něho podpis, ikdyž jeho namachrovanost občas nezná meze. Malý Lešoun a malý Hamrlík sháněli Simmondse na fotku a Nedvěd jim ho zavolal a začal na ty malé kluky mluvit anglicky! Nedvěd! Nevím co si chtěl dokázat, moc vtipné to nebylo, když mu nerozuměli. Byli z něho úplně vystrašení a to chtěli jen fotku se Simmondsem a né trapčícího Nedvěda.
Autobus odjel a Ondřej nikde. Všichni se tak na sebě dívali, co bude. Hádali jsme, že to fáro kousek od nás bude jeho. Za pár minut vylezl z kabiny. Myslela jsem, že bude chtít utéct ale naopak byl strašně milý!! Všimla jsem si izolepy na jeho hokejkách, kdě měl napsáno: Co Ondra vidí, to chytí! Holky se tak rvali o fotku, že o ty jeho hokejky zakoply. První fotku jsem měla rozmazanou, tak jsme se s ním vlastně fotili dvakrát. Chudák málem oslepl ze všech blesků a jen se každého ptal: Kam se mám dívat? :D
S Waynem Simmondsem ;) Na ledě je opravdu vidět! Myslím tím, že hraje opravdu hodně dobře!
Terka s Ondrou Pavelcem..tuhle fotku jsme sháněli dlouho ;)
Já s Ondrouuuu♥ sice tam vypadám jak naprostý hňup (nedívejte se na mě!) ale Ondrovi to tam sluší..vypadám tam fakt hrozně :DD ale co už :D
S Chrisem Stewartem...totálně fotka na...:D nemám oči a ještě rozmázlá. Ale co nadělám, něco vidět jde :D
Terka s Chrisem Stewartem a mega kvalita foťáku :DD